V posledních měsících se často setkáváme na hlavních stránkách finančních novin s titulky s podstatným jménem „dluhopis“. Ovšem kolik z nás skutečně ví, co to dluhopisy jsou, proč jsou vydávány a jaké jsou jejich základní parametry?

Pesimismus na trzích odpoledne převládá, svoje dělají obavy z intenzivnější obchodní války a jejích dopadů na globální ekonomiku, ale také holubičí postoje centrálních bank, nejnověji na Novém Zélandu, v Thajsku a v Indii. V nemilosti jsou rizikovější aktiva, naopak dluhopisy varují před možnou recesí.

Investoři držící a nakupující evropské dluhopisy mají v posledních dnech a týdnech žně. Dluhopisový trh vypadá, jako by se utrhl z řetězu. Ceny bondů se neustále dostávají na nová historická maxima nebo se k nim blíží, zatímco výnosy se inverzně dostávají na historická minima.

Letošní rok se zatím řadí z hlediska investorů mezi velice úspěšné. Většina aktiv si připisuje solidní zisky, většina hlavních akciových indexů je ve dvouciferném plusu. Rostou i ceny vládních a korporátních dluhopisů a pozadu nezůstávají ani komodity.

Společnost KR Real koncem loňského roku po schválení prospektu emitenta Českou národní bankou (ČNB) začala vydávat firemní dluhopisy v plánované výši 300 milionů korun. Ty nabízí například na portálu Dluhopisy.cz. Letos na začátku února ale firma v tichosti změnila svého konečného majitele. Redakce portálu FAEI.cz to zjistila v online dostupném obchodním rejstříku.

Dluhopisy obecně jsou cenným papírem, který zakládá právo na splacení dlužné částky. Obvykle se dluhopisy opatřují takzvaným kupónem neboli výnosem. Ten zaručuje výplatu navíc k dlužné částce – takzvaný úrok (výnos). Výnosem je motivován investor k tomu, aby dané instituci své peníze půjčil. Obvykle platí, že čím vyšší je riziko nesplacení dluhopisu, tím vyšší musí dát vydavatel cenného papíru úrok. U korporátních dluhopisů jsou výnosy zpravidla vyšší než u dluhopisů státních, nicméně není to podmínkou. Vždy je výsledný kupón ovlivněný finanční situací dlužníka.

Aleš Králík z ministerstva finanční, šéf J&T Banky Štěpán Ašer a komentátor HN Luděk Vainert rozebrali situaci na českém trhu s firemními dluhopisy.

Pozice zahraničních investorů v českých státních dluhopisech je nejvyšší od léta 2017. Nerezidenti na konci května drželi korunové státní bondy v hodnotě 625 mld. korun. Jejich portfolia se tak meziročně navýšila o 63 mld. korun, od konce ledna pak dokonce o necelých 79 mld. korun. Důvody přetrvávajícího zájmu o české papíry jsou dva a jsou v podstatě stále stejné.

Ministerstvo financí bude pokračovat v prodeji státních dluhopisů určených fyzickým osobám. Další upisovací období pro nákup dluhopisů úřad zahájí 1. července, prodej dluhopisů s názvem Dluhopis Republiky bude pokračovat i poté. Vedle tzv. reinvestičního a protiinflačního dluhopisu MF nabídne také fixní dluhopis s konstantní výší výnosu v každém roce.

Do Poslanecké sněmovny dorazil návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů. Vláda ho bez povšimnutí schválila ke konci května. Kabinet v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – který sám na těchto cenných papírech ročně inkasuje 90 milionů korun, aniž by je musel danit – návrh přilepil k tzv. sazbovému balíčku ministerstva financí. Změna je plošná, a pokud projde, dopadne na držitele korunových dluhopisů v objemu desítek miliard korun.