Do čeho investovat, když se ekonomika hroutí? A skutečně se hroutí nebo není třeba propadat panice? Vypadá to, že díky pandemii koronaviru směřuje světová ekonomika do hluboké recese. Došlo dokonce k většímu výprodeji aktiv než při finanční krizi v roce 2008. Časopis Financial Times oslovil investiční šéfy předních světových společností jako JPMorgan, HSBC, LGIM, Invesco a Amundi, aby se podělili o své investiční tipy.

Pascal Blanqué, investiční šéf Amundi

Pokles na akciovém trhu je logický, ale jeho úroveň z dlouhodobého hlediska nutně neznamená recesi. Vzhledem k rychlosti a rozsahu politických opatření nemusí být situace zdaleka trvalá. Bude samozřejmě také záležet na šíření ohniska viru. Doporučujeme orientovat se na stabilní evropské akcie s nízkým pákovým efektem. Co se státních dluhopisů týče, většina z nich bude, díky kvantitativním uvolňování, časem držena centrálními bankami. I do budoucna se dá očekávat silná poptávku po soukromých aktivech, protože aktivní vlastnictví vytváří hodnotu, a to bez ohledu na výnos nebo likviditu. Nejlepším řešením je do těchto aktiv investovat každoročně stabilní částku bez ohledu na tržní podmínky. Riziko se tak v průběhu jednotlivých hospodářských cyklů rozloží.

Joanna Munro, investiční šéfka HSBC Asset Management

Stěžejní je vydávání státních dluhopisů a usnadnění refinancování státních podniků. Dluhopisoví investoři však mohou očekávat spíše nižší výnosy. Vývoj na trzích se bude odrážet také od měnových politik jednotlivých států, jakým způsobem budou bojovat proti recesi a jaká opatření zvolí, aby podpořily ohrožená odvětví, posílily agregátní poptávku a cash flow domácností i podniků.

Kristina Hooper, šéfka globální obchodní strategie v Investo.

Žijeme ve světě extrémní nejistoty, kde bude následný vývoj diktován především politickými opatřeními v oblasti zdravotnictví, měnové a rozpočtové politiky. Řada ukazatelů naznačuje, že se blížíme ekonomickému dnu. Vzhledem k bezprecedentním okolnostem je tak nejlepší být připraven na různé scénáře. Doporučuji zaměřit se především na akcie v rámci kterých jsou vyplácena dividenda, investice do infrastruktury a nemovitostí. Pandemie koronaviru bude pravděpodobně spíše krátkodobým jevem, zatímco investoři by měli svá portfolia budovat dlouhodobě. Diverzifikace zůstává nejúčinnějším zajištěním. Pokles hospodářské aktivy bude nyní vyžadovat mnohem více fiskálních pobídek, aby podniky i domácnosti zůstaly solventní. V případě, že nebude rozpočtová politika státu dostatečná, měly by centrální banky zvážit použití tzv. „helicopter money“, neboli vrtulníkových peněz. Shazování peněz by mohlo být účinným nástrojem i přes jeho značné kritiky, které se týkají především rozšiřování pravomocí centrálních bank a zasahování do výkonné a zákonodárné moci státu. Za normálních okolností bych toto řešení také nevolila, nyní je ale nutné využít každého efektivního nástroje, který dopomůže k uzdravení ekonomiky.

John Bilton, investiční šéf JPMorgan Asset Management

V období recese mohou akciové výnosy klesnout až o 25 – 30 %. Během finanční krize v roce 2008 klesly o více než 50 %. Co se dluhopisů týče, očekává, že jejich výnosy budou klesat a sníží rating řady podniků. Jako velmi odolné hodnotí např. investice do infrastruktury. Ve střednědobém horizontu očekává, že dvojí nasazení rozpočtové a měnové politiky zapříčiní strmější výnosové křivky. Přesná povaha rozpočtové politiky ať už za účelem podpory ekonomiky, firem nebo občanů se bude v jednotlivých zemích lišit. Co je horší nebo lepší ukáže až čas. Jednotlivé vlády zcela správně reagují na humanitární a sociální krizi pomocí široké škály nástrojů, tedy např. i helicopter money. Dá se předpokládat, že stejně jako v případě krize v roce 2008 bude efekt nástrojů rozpočtové politiky patrný ještě po mnoho let.

Sonja Laud, investiční šéfka Legal and General Investment Management

Náš úhel pohledu vychází z toho, zda se objeví druhá vlna infekce v zemích, které úspěšně překonaly tu první. Obecně za zajímavé investiční alternativy oproti např. akciím a dluhopisům považujeme investice do infrastruktury, nemovitostí, zemědělské půdy a lesnictví. Poskytují příležitost investovat do stabilních aktiv, která by měla pandemii přežít. Dobře fungují i přes nízké úrokové sazby.

Vlády a centrální banky musejí najít způsoby, jak rychle přerozdělit hotovost těm, kteří ji nejvíce potřebují. Pokud bychom se bavili o helicopter money, z krátkodobého hlediska v tom nevidím problém, jestliže to podpoří spotřebu.

Komentář serveru Rizikovedluhopisy.cz, Eliška Skřivanová

Zatím jsme nezaznamenali zvýšený nárůst problémových firem v souvislosti s koronavirovou krizí. Lze však předpokládat, že si to řada problémových emitentů v budoucnu vezme jako záminku neschopnosti dál vyplácet úroky a následně jistiny. Aktuálně se věnujeme například kauze Centrální průmyslový holding, kde jsme zaznamenali několik stížností investorů na nesplácení výnosů a neochotu emitenta věc řešit. V červu očekáváme zlomové rozhodnutí v kauze EMTC, zda dojde k reorganizaci nebo konkursu a obdrželi jsme také podnět na společnost MIDEA, kterým se zabýváme. Problém nevidíme ani tak ve skutečnosti, že je na trhu řada firem s rizikovými dluhopisy, protože od 1. května vstoupí v platnost novela zákona o dluhopisech, která mj. ukládá povinnost registrovat všechny vydané dluhopisy u Centrálního depozitáře cenných papírů pomocí mezinárodního identifikačního čísla ISIN. Problém je zejména nízká finanční gramotnost Čechů, která je dle České bankovní asociace pouhých
57 %, přičemž nejméně se Češi orientují právě v investicích. Doporučujeme se proto zaměřit na dluhopisy firem listovaných na burze, které lze nakoupit prostřednictvím bank nebo např. investičních fondů. Jedná se o bezpečnou alternativu korporátních dluhopisů. Češi si také ne příliš často tvoří finanční rezervu, která by měla být v hodnotě nejméně šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti – pozor, nikoli příjmů!!!

Volně přeloženo z: https://www.ft.com/content/15a510ee-4c08-443c-af31-01ac90815541